Kterak se dračí jezdec Eragon stal vegetariánem…

Začínají prázdniny, je čas na trochu odpočinková témata. Začneme tím, jak se Eragon, hrdina fantasy trilogie Odkaz dračích jezdců, stal přesvědčeným vegetariánem…

Myslím si, že každý správný milovník žánru fantasy zná knihy Eragon a Eldest od mladého amerického spisovatele Christophera Paoliniho. Příběh zcela nepokrytě čerpá z Tolkienovy ságy Pán prstenů - najdeme zde sličné elfy stejně jako tvrdohlavé trpaslíky, lidskou rasu upadlou do nevědomosti, mocného šíleného čaroděje, který propadl zlu a samozřejmě mladého nezkušeného hrdinu, který se řízením osudu vydává na cestu poznání uvnitř i vně, tušíc, že na jejím konci ho čeká zápas s největším zlem…

Ponechme stranou subjektivní spory o originalitě a dovednostech autora, či o některých nelogičnostech, mě osobně se kniha líbila a myslím si, že je to zajímavé počtení už jen proto, že kniha není o prostoduchých soubojích černobílého „dobra“ a „zla“ – jak se to obvykle děje ve filmových verzích – ale je o hledání, pochybách, strachu a naději a hlavně o tom, že nic není tak „bílé“ ani tak „černé“, jak se to na první pohled může zdát…

Ale pojďme k věci – jak se to přihodilo, že se Eragon z milovníka masa změnil na vegetariána „tělem i duší“….

Eragon se narodil a vyrostl v Království, v němž žije lidská rasa, ovládaná zlým králem Galbatorixem. Domovem mu byla malá vesnička v Dračích horách, kde vyrůstal na chudé farmě a rodinnou chabou stravu doplňoval lovem. Jak se uvádí v knize, maso bylo v Království všeobecně považováno za symbol blahobytu a bohatství. Kdo neměl k jídlu maso, ten tím jasně dával najevo, že na to nemá…

I Eragon proto považoval konzumaci masa za něco naprosto přirozeného, a když ho neměl, tak měl pocit, že strádá, že se pořádně nenajedl. Jaké bylo jeho překvapení, když se na svém putování setkal s elfkou Aryou a zjistil, že elfové maso nejedí. Vzhledem k tomu, že byl poslán k elfům na výcvik, tak se obával co u nich vlastně bude jíst. Arya mu odpověděla, že až podstoupí výcvik, tak také přestane jíst maso. Odmítla mu to však blíže vysvětlit s odůvodněním, že je to obtížné na pochopení, že to pozná sám. Eragonovi to však v té chvíli připadalo jako něco zhola nemožného…

Osud ho však nakonec dovedl do země, kde žije Sličný lid – elfové - a zde s překvapením uviděl, že všichni elfové jsou opravdu vegetariáni. Nezakázali mu jíst maso, ale požádali ho, aby zvířata nezabíjel a nejedl v blízkosti jejich osad, aby krví a mrtvolným pachem neznečistil půdu, vodu ani vzduch. Protože si Eragon elfů vážil, rozhodl se, že bude jíst jejich stravu. Nicméně, stále měl pocit, že se pořádně nenajedl – a chvílemi toužil po mase opravdu silně…¨

Eragonovým učitelem se zde stal starý zmrzačený elfský dračí jezdec Oromis a ten mu mimo jiné dal za úkol naučit se v meditacích vnímat myšlenky všeho živého okolo sebe, aby dokázal včas poznat, zda mu nehrozí nějaké nebezpečí. Eragon s úžasem zjistil, jak je příroda okolo něj plná života a postupně se naučil vnímat vědomí všech tvorů v lese.

I když cítil, že ho pobyt u elfů hodně mění, přesto se jednoho dne rozhodl dát si konečně maso, protože měl pocit, že už bez něj nevydrží. Proto se svým drakem Safirou odletěl daleko od obydlí elfů a kouzlem ulovil dva králíky, aby si dopřál dobrou pečínku. Jenže – k jeho velkému překvapení – už samotné zabití králíků ho silně rozladilo, měl pocit, že spáchal zbytečnou vraždu.

Přesto ale králíky upekl a byl odhodlán je sníst. Sotva se však zakousl do jednoho z nich, hned se mu v mysli připomněly zážitky z jeho meditací. Vzpomněl si na to, jak vnímal vědomí králíků, jejich radost a zároveň touhu po životě. V tom okamžiku teprve plně pochopil co mu říkala Arya – cítil, že tím jak „prožil“ svět očima zvířete a pochopil jeho vědomí, se natolik změnil, že už nikdy nedokáže zabít zvíře jen kvůli touze zasytit se jeho masem. Snad jedině kdyby mu šlo opravdu o život. A od toho okamžiku se stal opravdu přesvědčeným vegetariánem…

Co k tomu dodat – každému je jasné, že to je jen vymyšlený příběh, že? Ostatně když jsem se na tento detail ptal několika lidí, kteří knihu četli a nejsou vegetariány, tak moc nevěděli co na to říct, možná, že tento pro ně „nezajímavý“ detail vypustili z hlavy. To, že jsou elfové vegetariáni, brali prostě jako jejich zvláštnost.

Jen jeden z přátel k Eragonově přerodu nejistě opáčil – to je ňáká blbost a pak jsme chvilku diskutovali o tom, zda zvířata vůbec myslí a taky zda člověk vůbec může získat dost sil z ovoce a zeleniny. Dotyčný byl v obou otázkách skeptický….

A co na to sám autor - Christopher Paolini? Ten prý prohlásil, že sice není vegetarián, ale že „směřuje tímto směrem“….

-JoM-