Ekozemědělství kontra vegetariánství

Ing. Richard J. Barták, CSc.
Agentura Biocit a LEA o.s. mne požádaly, abych při příležitosti Biojarmarku, konaného v Praze na Toulcově dvoře ve dnech 15. a 16. září 2006 napsal pro jimi vydávaný internetový zpravodaj „Biopotraviny.info“ stručnou informaci na téma „Ekozemědělství kontra vegetariánství“.

Tuto informaci jsem vypracoval, avšak vzhledem k tomu, že jsem nesouhlasil se změnou mnou používaného pojmu „vražda“ na pojem „zabití“ (ve smyslu mé definice uveřejněné v článku „Racionální vegetariánství….“), nedošlo k dohodě a má informace proto nebyla zveřejněna. Po dalších jednáních jsem však přistoupil na kompromisní řešení, že pojem vražda bude uveden v uvozovkách a tato informace bude pak zveřejněna.

Po vzájemné dohodě v tomto smyslu byl však editorem nadpis článku změněn na Maso z ekofarem?
Jsme proti! (- s jistou tolerancí)

S tvrzením uvedeným v závorce jsem ovšem souhlasiti nemohl a „IMPRIMATUR“ (povolení k tisku) jsem proto odvolal. K dohodě tedy definitivně nedošlo a editor mně doporučil, abych vzhledem ke své neústupnosti zveřejnil tento stručný text na jiných (svých) webových stránkách.

Tomuto názoru tedy chci vyhověti a zde tedy podávám svůj text v původní podobě


VEGETARIÁNSTVÍ - VEGANSTVÍ ..... KONTRA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ?

Ing. Richard J. Barták, CSc.

Nehledě k mým osobním dlouholetým aktivitám při rozvoji českého ekologického zemědělství jsem však především vegetarián . Přesto stále žije mnou vymyšlená odměna nejlepšímu ekologickému zemědělci roku „Bartákův Hrnec“ a s ekologickými zemědělci máme my vegani velmi dobré vztahy i při nejrůznějších akcích v září - Měsíci ekozemědělství. Vzhledem však k využití biozvířat k produkci masa a živočišných produktů není vůbec jednoduché sedět na těchto dvou židlích.

Shodné jsou názory environmentální a ekologické, vztah k přírodě, k humánnímu chovu zvířat, často i k vyšším principům mravním, ideálům, kosmickým silám apod.

Již z "organického" principu ekozemědělství však plyne, že se ekologické zemědělství téměř nemůže obejít bez chovu zvířat. Ekonomika pak ekologickému zemědělci nedovoluje, aby zvířata nezpeněžoval k účelům jatečním, a tedy takto nerespektoval zásady vegetariánské, tj. hlavně nevraždění. Většinou jsou ovšem ekologičtí zemědělci i osobní masožravci. Ti z nich, kteří již přešli k naší, lepší filosofii veganské, či alespoň vegetariánské, se však obejdou bez chovu brojlerů a vepřů, chovaných pouze k účelům výroby masných produktů a chovají pouze mléčný skot. I zde je však nedojící dojnice zpeněžena pro maso. Jedinou výjimkou jsou hospodářství služebníků Krišnových, kde se bývalá dojnice dočká důstojné smrti věkem.

Několik z nich, a to ti, kteří jsou již zcela důslední (někteří i ovlivnění k veganství upravenou filosofií antroposofickou, tak zvaní zemědělci "biodynamičtí") se však zabývají pouze ekologickým zahradnictvím, ovocnářstvím, vinařstvím, ba dokonce pěstováním biokvětin (což je s hlediska zneužívání chemikálií v těchto zařízeních konvenčních činností mimořádně záslužnou).

Jde tedy o zřetelný průnik množin filosofických názorů, v nichž jsou shodné jistě tři čtvrtiny. Nám – veganům - pak nezbývá, nežli býti zcela tolerantní a přijmout ekologické zemědělce jako lidi názorově velmi blízké, kteří však ještě nedospěli vyššího stupně našeho poznání.

A z tohoto hlediska pak i tolerovat biomasožravce s tím, že musí-li se již "řídit Kyklópů mravem a zuřivým chrupem žvýkat žalostné kusy masa" (citát z Ovidia), nechť jsou to alespoň odřezky z dobytčete celoživotně nemučeného a nehumánně zavražděného, ale z biozvířete, které žilo na ekologickém statku, relativně svobodně a šťastně a bylo utraceno ohleduplným způsobem v nevědomosti smrti.