Přestaňte už vegetariánům házet klacky pod nohy

Polemika s články „Vegetariánství škodí zdraví“ a „I americké úřady pro výživu už přehodnotily svůj pozitivní postoj k vegetariánství“

Pan Wagner při své snaze o diskreditaci vegetariánství použil několik sporných či dokonce lživých argumentů. Jedním z nich je tvrzení, že americké úřady měly údajně přehodnotit svůj pozitivní postoj k vegetariánství, což dokládá odkazem na článek v časopise Scientific American. Texty v tomto spíše vědecko-populárním časopise neprocházejí všeobecně uznávaným procesem peer-review, důvěryhodnost tohoto časopisu je tedy více než sporná a označovat tyto texty za „současný názor amerických odborníků“ je poměrně troufalé. Co je však důležitější, předložený článek o zdravotní vhodnosti vegetariánství či veganství vůbec nepojednává.

Naproti tomu, jak se mohou čtenáři přesvědčit, na internetových stránkách skutečných amerických úřadů, jmenovitě na stránkách amerického ministerstva zemědělství, je zcela jasně uvedeno, že vegetariánské stravy (anglický výraz vegetarian diets v sobě zahrnuje různé druhy, např. laktoovovegetariánství, veganství) mohou splnit všechny požadavky na plnohodnotnou stravu.

Pan Wagner se zde tedy dopouští vědomého klamání, spoléhaje na to, že většina lidí nebude jím předložené „důkazy“ prověřovat. Je to neprofesionální a neetické.

Pan Wagner nám dále nabízí studie, které mají dokázat jeho tvrzení, že vegetariánství zcela jistě znamená zdravotní problémy. Místo toho, aby se snažil proniknout do tématu a zjistit důvěryhodné informace o možnostech vegetariánské stravy, rozhodl se pan Wagner jednoduše zaměřit jen na studie, jejichž vyznění je pro vegetariány negativní.

Pan Wagner ovšem zjevně nevěnoval výběru těchto „správných“ studií dostatečnou pozornost, a tudíž mezi ně – zřejmě nevědomky – zařadil i studie, jejichž výsledky hovoří o zdravotním stavu vegetariánů velmi kladně.

Mezi studie poukazující na údajné deficity vitamínů, bílkovin, stopových prvků u dětí a veganů například zařadil studii (první citovanou), která dospívá k závěru, že konvenčně se stravující lidé vyplavují z těla močí více vápníku než vegetariáni (při jeho stejném příjmu v potravě). Snad nemusím dodávat, že vápník je rozhodně užitečnější v těle než v moči. O důvěryhodnosti tvrzení pana Wagnera, jenž si tuto studii pravděpodobně ani nepřečetl, si můžete udělat obrázek sami. Takových pozitivních studií je nicméně celá řada a mnoho z nich je citováno v již dříve zveřejněném Stanovisku Americké dietetické asociace k vegetariánské stravě.

Několik studií předložených panem Wagnerem naproti tomu skutečně upozorňuje na fakt, že někteří vegetariáni nepřijímají určité živiny v takovém množství, v jakém by měli. I takové studie jsou citovány ve Stanovisku Americké dietetické asociace a mnohdy jsou právě na jejich základě vypracovávána doporučení pro dostatečný příjem určitých živin.

Tyto studie ovšem nijak nepodporují tvrzení pana Wagnera, že vegetariánství zcela jistě vede k deficitu esenciálních živin; stejně tak nijak nevyvracejí tvrzení obhájců vegetariánství, že je možné sestavit vegetariánskou stravu, která splňuje všechny nutriční požadavky. Jejich závěrem je naopak mnohdy doporučení, co by měli vegetariáni na své stravě zlepšit a nikoli kolik by měli sníst masa. (V rámci objektivity je třeba uvést, že se mi bohužel nepodařilo opatřit si abstrakty 10., 11., 13. a 14. studie; abstrakty ostatních studií si mohou čtenáři prověřit na adrese http://www.pubmed.org )

Česká vegetariánská společnost si plně uvědomuje rizika, která mohou vzniknout při nevhodně sestavené vegetariánské a především veganské stravě. Asi nejzávažnějším případem je právě možný deficit vitamínu B12, který má skutečně velmi vážný dopad na zdraví člověka. Česká vegetariánská společnost ovšem od svého vzniku propaguje zodpovědný přístup k vegetariánské a veganské výživě, opírající se o renomované zahraniční organizace, jakou je právě Americká dietetická asociace. Proto právě např. v případě vitamínu B12 ve stravě veganů doporučuje pravidelné používání obohacených potravin či suplementů.

Česká vegetariánská společnost je poměrně mladou organizací, která má vzdor usilovné snaze svých členů před sebou stále veliké množství nekončící práce. Proto nás velmi mrzí, že musíme tolik času a energie věnovat právě neustále opakovaným reakcím na nepravdivé informace zveřejňované ve sdělovacích prostředcích.

Realitou zůstává, že někteří vegetariáni a vegani opravdu nemají ponětí o základních zásadách, které mohou přímo ovlivnit jejich zdraví. Mezi přední cíle České vegetariánské společnosti proto patří i informování těchto lidí o pravidlech správné výživy (již jsme vydali rozsáhlý text: Vegetariánská výživa v kostce). Proč musejí čeští odborníci jít za každou cenu proti nám a nesnaží se pomoci a vyjít vstříc, jak je to zvykem v civilizovaných, demokratických zemích?

Například ve Velké Británii či Spojených státech není zvykem, aby odborníci házeli vegetariánským organizacím klacky pod nohy. Odborníci na výživu zde ve svých knihách či článcích upozorňují vegetariány na problémy, které mohou nastat, a radí, jak se jich vyvarovat. Nesnaží se lidi odradit, ale naopak je povzbudit a pomoci jim. Zkuste si otevřít britské nebo americké encyklopedie, všeobecné či odborné, novinové články, internetové poradny a s tímto přístupem se setkáte téměř vždy.

Známý americký vegetariánský dietolog Jack Norris, RD se divil, proč se tak usilovně snažím prokazovat, že je skutečně možné sestavit veganskou stravu nutričně adekvátní a nemohl mi uvěřit, když jsem mu e-mailem vyprávěl, že v naší republice jsou sdělovací prostředky drceny antivegetariánskými příspěvky z řad odborníků.

A není divu. V těchto zemích se vegetariánství označuje jako bezproblémové zcela bez rozpaků, a to institucemi takových jmen, že o jejich důvěryhodnosti má málokterý vzdělaný člověk pochybnosti:

Nejdříve trochu z historie. Dvanáctidílná britská všeobecná encyklopedie Everyman’s Encyclopaedia, která je dostupná i v pražské městské knihovně, již v roce 1978 píše jednoznačně: „Vegetariáni mohou být, a obvykle jsou, stejně zdraví jako konvenčně se stravující.“
V roce 1987 vydala renomovaná Americká dietetická asociace své první stanovisko tvrdící: „Správně naplánovaná veganská i laktoovovegetariánská strava je vhodná pro všechna životní období, včetně těhotenství a laktace .“ ADA je organizací sdružující téměř 65 000 amerických dietologů. V roce 2003 vydala nové, rozšířené stanovisko, které je stále platné a jeho český překlad byl zveřejněn i na Britských listech. Toto nové stanovisko hovoří i o úloze nutričních specialistů: „Je důležité, aby nutriční specialisté podporovali své klienty, kteří si zvolili tento způsob stravování, a byli schopni jim poskytnout současné správné informace o vegetariánské výživě.“
Rodinná encyklopedie zdraví vydaná Britskou lékařskou asociací z roku 1990, která byla přeložena i do češtiny (nakladatelství Gemini), píše také jasně: „Vegetariánství vychází z faktu, že za předpokladu jinak vyvážené rostlinné potravy člověk skutečně k uchování svého zdraví nepotřebuje konzumovat ani maso, ani živočišné produkty.“
Pokud se dostaneme k současnosti, můžeme konstatovat, že například jedno z nejrespektovanějších médií na světě, britská BBC, na svých internetových stránkách pod svou hlavičkou provozuje rubriku o vegetariánství. V této rubrice naleznete jak tipy pro chutnou vegetariánskou kuchyni, tak odborné texty ohledně správné výživy. Článek zabývající se výživou malých dětí začíná slovy: „Vegetariánská i veganská strava může být vhodným způsobem stravování pro všechny věkové skupiny.“
Na začátku letošního roku se v českých médiích objevily výsledky americké studie prof. Allenové údajně prokazující, že dávat dětem vegetariánskou stravu je „neetické“. Tento závěr byl učiněn na základě studie s podvyživenými dětmi v Africe. Zatímco česká média toto tvrzení přijala jako fakt, např. britský list The Independent napsal: „Britští dietologové zavrhli výsledek této studie a označili ji za nesmysl.“ Profesor Tom Sanders, ředitel oddělení výživy a dietetiky na King's College v Londýně, se zde nechal slyšet, že nelze srovnávat výživu těchto afrických dětí s veganskou stravou dostupnou ve vyspělých zemích. Dodal také, že pokud mají veganské děti stravu správně sestavenou, nejsou oproti ostatním dětem v žádné nevýhodě.
Česká vegetariánská společnost následně obdržela podrobné vyjádření profesorky Allenové, ve kterém tato tvrdí, že ji novináři špatně interpretovali a že uznává, že správně sestavená veganská strava je vhodná i pro děti.

Z výše uvedených příkladů je myslím zcela jasně vidět, jak propastný rozdíl panuje mezi českými a anglicky mluvícími odborníky. Chce snad někdo tvrdit, že britské lékařství je méně vyspělé než to naše, a tudíž mu není radno věřit? Nebo naopak že česká veřejnost za tou britskou natolik inteligenčně zaostává, že by nebyla schopna pojmout tak konstruktivní přístup k vegetariánské stravě (a tudíž je třeba dělat vše pro odrazení lidí, i za cenu poskytování nepravdivých informací)?

Hlavním důvodem k vegetariánství jsou ve většině případů filozoficko-etické důvody. Vegetariáni jsou přesvědčeni, že není správné ubližovat živým tvorům. Respektujeme, že mnoho lidí má stále opačný názor. Prosíme přitom všechny odborníky, lékaře, pediatry, výživáře, aby naši mírumilovnou filozofii taktéž respektovali a nesnažili se ji za každou cenu potlačit. Aby se snažili hledat způsob, jakým naplnit své poslání, které doufám jest: pomáhat lidem, s co největší vůlí o pochopení a vstřícnost k lidem v určitých směrech jinak smýšlejícím. Jak je vidět z příkladů angloamerického světa, v souvislosti s vegetariánstvím je to určitě možné.

Marek Voršilka, člen České vegetariánské společnosti