Mléčné výrobky v lidské stravě

Lidé jsou jediní živí tvorové, kteří konzumují mateřské mléko jiných živočišných druhů a to i v dospělosti.

Tři čtvrtiny dospělých lidí na světě trpí laktózovou intolerancí, což znamená, že jejich tělo neprodukuje enzym laktázu potřebnou pro rozložení mléčného cukru laktózy. Kvůli tomu nejsou schopni dobře trávit mléko a trpí různými zažívacími problémy.

Obsah živin v mléku je podobný masu. Je v nich podobné množství nasycených tuků a bílkovin. V mléku – podobně jako v mase – není žádná vláknina a fytonutrienty, které jsou obsaženy v potravinách rostlinného původu. Studie ukázaly, že tyto fytonutrienty chrání proti rakovině a nemocím srdce.

Produkce masa a mléka jsou spolu silně spojeny, maso je zde vedlejším produktem chovu krav na mléko. Zvýšená konzumace mléka a mléčných výrobků má podobný vliv na zdraví jako zvýšená konzumace jiných potravin živočišného původu – jako např. maso či lůj. Může se zdát, že nízkotučné mléčné produkty jsou zdravější, ale odstraněný tuk se nevyhazuje, je konzumován jako máslo, šlehačka, zmrzlina nebo je přidáván do jiných průmyslově vyráběných potravin, takže výsledný zdravotní prospěch je nulový. Vědecké výzkumy ukázaly, že mléčné výrobky neobsahují žádné živiny, které by se nedaly lépe získat z jiných zdrojů a ukázaly také, že konzumace mléčných výrobků znamená značné zdravotní riziko a zvyšuje úmrtnost.

Lidé obvykle věří, že kvůli obsahu vápníku je mléko nejdůležitější potravinou pro zdravý vývoj kostí, hlavně u dětí. Je to ale problém – i kdyby mléko opravdu bylo vhodným zdrojem vápníku, přináší jeho konzumace mnoho nevýhod, především vysoký obsah nasycených tuků. Prof. Walter Willett např. upozorňuje, že „vypijete-li denně 3 sklenice mléka, je to totéž jako kdyby jste snědli 15 plátků slaniny nebo Big Maca a porci hranolek“.

Navíc zdraví vašich kostí závisí více na zamezení vyplavování vápníků z organismu než na zvyšování jeho příjmu. Vápník se z našeho krevního oběhu vylučuje močí, potem a výkaly a musí být nahrazen novým z potravy a nebo z kostí. Ztráty vápníku zvyšuje např. strava s vysokým obsahem bílkovin – kvůli nim se vyplavuje více vápníku močí. Strava obsahující maso a mléčné výrobky velmi často překračuje doporučené hodnoty pro příjem bílkovin. Zdá se rovněž, že živočišné bílkoviny způsobují vyšší ztráty vápníku, než bílkoviny z rostlinné stravy. Takže, ačkoliv jsou mléčné výrobky bohaté na vápník, výsledná bilance je záporná - způsobují totiž i vysoké ztráty vápníku.

Osteoporóza se nejvíce vyskytuje v zemích, kde se konzumuje nejvíce mléka. Světová zdravotnická organizace a FAO oznámily, že poslední výzkumy ukázaly, že zvyšováním příjmu vápníku nedochází ke snížení rizika zlomenin kostí. Proto WHO/FAO doporučuje pro zlepšení zdraví kostí konzumovat více ovoce a zeleniny než spoléhat na mléčné produkty.

Zdroj: Nutrition Ecology International Center
http://www.nutritionecology.org/