V českém tisku se v minulých letech opakovaně objevilo tvrzení, že vegetariáni mají nedostatek kyseliny listové.
„Opakovaně se i mezi zdravotnicemi kolem sebe setkávám s tím, že dívky vegetariánky mají nedostatek vitaminů skupiny B a bílkovin, chybí jim třeba kyselina listová, a proto jim hrozí, že se jim narodí poškozené dítě, pokud otěhotní.“ uvedl MUDr. Josef Hyánek, přednosta oddělení klinické biochemie Nemocnice Na Homolce, v MF Dnes 26. 9. 2003.
„Ovolaktovegetariáni jsou už na tom poněkud hůř. Mají nedostatek železa a kyseliny listové, a hrozí jim proto anemie,“ je citována MUDr. Taťána Staňková z Centra léčby poruch metabolismu a výživy v časopise Moderní
rodina z prosince 2004.
Výše uvedené výroky jsou velmi zvláštní, protože je těžké si představit, kde by běžně se stravující člověk mohl přijít k většímu množství kyseliny listové než vegetarián.
„Jako lékař jsem se doposud s takovým případem nikdy nesetkal ani v praxi, ani v odborné literatuře české nebo zahraniční. A bylo by to hodně zvláštní: kyselina listová se totiž nachází zejména v zelenině (hlavně listové - jak už z jejího názvu vyplývá), ovoci, droždí, mléku apod. Její nedostatek se ve skutečnosti
vyskytuje u lidí, kteří jedí málo zeleniny a hodně masa ...“ říká na obhajobu vegetariánů MUDr. Zbyněk Luňáček, odborník na vegetariánskou stravu.
Maso není dobrým zdrojem kyseliny listové. Zatímco pro denní dávku kyseliny listové je třeba 1 a půl kila vepřového, a ještě více hovězího nebo kuřecího masa, pokryje doporučovaných 200 mikrogramù bohatě jeden šálek vařených luštěnin nebo vařené listové zeleniny.
Jejími nejlepšími zdroji jsou listová zelenina, celozrnné obilniny, luštěniny. Toho všeho obvykle jíme mnohem více než běžná populace. Ano, jedním bohatým živočišným zdrojem jsou játra, jenže ty žádný soudný odborník na výživu nemůže dnes ke konzumaci doporučovat.
V případě těhotných žen, pro které je dostatek kyseliny listové velmi důležitý, je dokonce rizikové játra konzumovat, protože obsahují vysoké dávky retinolu, které mohou poškodit plod.
Vegetarián by se musel stravovat opravdu hodně divně, aby měl nedostatek kyseliny listové!
Jak se tedy na kyselinu listovou dívá světová odborná literatura? Zcela jinak! Obvykle uvádí o 20 až 50 procent
vyšší příjem kyseliny listové u vegetariánů a veganů než u omnivorů.
Studie z roku 2001, zkoumající těhotné vegetariánky (pro něž je denní dávka 400 mikrogramů na den), dokonce prokázala, že jejich příjem kyseliny listové je mnohem vyšší než u běžně se stravující populace a jsou tak méně vystaveny riziku nedostatku.
Byli MUDr. Staňková a Prof. Hyánek v tisku špatně citováni? - Prof. Hyánek ovšem v odpovědích na naše námitky svůj výrok nepopřel. - Nebo jde jen o další plané strašení českých odborníků? Pokud pravidelně jíte
dostatek listové zeleniny a luštěnin a pestrou bezmasou stravu, neměli byste mít problémy s nedostatkem kyseliny listové.
Jan Šťastný
Kyselina listová
Je důležitá pro krvetvorbu, pro správnou funkci nervové soustavy, v procesu buněčného dělení a tvorbě nukleových kyselin. Je nezbytná pro správný růst a vývoj plodu.
Zdroje kyseliny listové (hodnoty udáváme v mcg na 100g,
doporučená denní dávka - 200 mcg)
Hovězí játra | 217 |
Cizrna vařená | 170 |
čočka vařená | 150 |
Vepřová játra | 150 |
Růžičková kapusta | 130 |
Fazole vařené | 60-120 |
Zelí | 80 |
Brokolice | 71 |
Hrášek | 65 |
Květák | 60 |
Pomeranče | 35 |
Vejce | 35 |
Tvrdé sýry | 6-20 |
Jogurt | 10 |
Hovězí maso | 6-12 |
Vepřové maso | 3-10 |
Kuřecí maso | 3-6 |