Ekonomické důvody vegetariánství

Maso je potravinou, kterou si dopřává menšina na úkor většiny.

Maso je potravinou, kterou si dopřává menšina na úkor většiny. Kvůli tomu, abychom získali maso, používá se vypěstované obilí na krmení zvířat, místo toho, aby bylo použito jako potrava pro lidi. Podle údajů Ministerstva zemědělství USA se okolo 90% všeho obilí, vypěstovaného v USA, používá na krmení zvířat - krav, prasat, ovcí a drůbeže, které pak skončí na jídelních stolech.

[Frances Moore, Diet for a Small Planet, New York Ballantine Books, 1975, s. 12]



Používání obilí na získání masa je nesmyslným plýtváním. Statistika publikovaná Ministerstvem zemědělství USA uvádí, že na získání 1 kg masa je nutno zkrmit okolo 16 kg zrní.

[Diet for a Small Planet, s. 10]



Představme si, že sedíme u stolu a před sebou máme talíř s velkým biftekem. Spolu s námi sedí v místnosti 45 až 50 lidí a před každým z nich je - prázdný talíř ! Obilí, které se spotřebuje na jeden náš biftek, by stačilo nasytit těchto 50 lidí.

[Diet for a Small Planet, s. 235]



Avšak v bohatých zemích je dobytek krmen nejen obilím, ale i jinými zemědělskými produkty, bohatými na bílkoviny, které tyto země kupují v zahraničí. Georg Borgström, zabývající se geografickými souvislostmi zemědělské výroby, říká, že jednu třetinu africké úrody arašídů (co do obsahu bílkovin jsou arašídy srovnatelné s masem) použijí státy Západní Evropy na krmivo pro jatečná zvířata.

[Diet for a Small Planet, s. 25]



Podobná fakta nás opravňují tvrdit, že problém hladu ve světě je vytvořen uměle. V dnešní době se ve světě vyrábí mnohem více potravin, než kolik je jich potřeba k nasycení celého lidstva, avšak nesmyslně jimi plýtváme. Dietolog John Mayer z Harvardské university odhaduje, že kdybychom snížili spotřebu masa o 10%, bylo by možno takto ušetřeným obilím nasytit nejméně 60 milionů lidí.

[John Mayer - citát ve zprávě pro komisi Senátu USA pro otázky výživy, potřeb obyvatelstva a pro potravinovou strategii USA - Washington, D.C.: February 1977, s. 44]



Další daní, kterou musíme platit za konzumaci masa, je znečištění životního prostředí. Zvířecí výkaly a znečištěná voda z výkrmen a odpad z jatek je jedním z hlavních důvodů znečištění řek a spodních vod. Dnes je snad již každému známo, že zdroje pitné vody na naší planetě jsou ve stále větším měřítku znečišťovány a stále více se vyčerpávají. Masný průmysl je jedním z odvětví, které spotřebovávají pitnou vodu v obrovských množstvích. Georg Borgström tvrdí, že odpadní vody ze zvířecích farem znečišťují životní prostředí až 10-krát více než městská kanalizace a až 3-krát více než odpady z průmyslové výroby.

[Diet for a Small Planet, s. 32]



Paul a Anne Ehrlich ve své knize "Obyvatelstvo, zdroje a životní prostředí" uvádějí, že pro vypěstování 1 kg pšenice je potřeba průměrně 60 litrů vody a na získání 1 kg masa se spotřebuje od 1200 do 3000 litrů vody.

[Paul a Anne Ehrlich, Population, Resources, Environment, W. H. Freeman and Company, 1970, s. 64]



Vyrábět živočišné bílkoviny je velmi neekonomické. Tím, že zhruba 6,5 miliónu tun zrnin proměníme na 1 456 700 tun konzumního masa, ztrácíme z obsahu živin v zrninách 66,7 % bílkovin, 99,9 % sacharidů, 82,5 % energie, přičemž "získáme" 104,5 % škodlivých tuků.

Produkce živočišných potravin často vyžaduje zemědělskou velkovýrobu a koncentraci, která je velmi ztrátová. například při malozemědělském a primitivním způsobu hospodaření stačila energie 0,05 joulu na produkci 1 joulu obsaženého v produktu. Ale "moderní" zemědělská velkovýroba vynakládá na produkci téhož joulu průměrně až 10 joulů! Ze 100 kilojoulů obsažených v krmivu pro skot vrací se v potravě pouze 4, ze 100 gramů vložených bílkovin se dokonce vrací jen 10 až 25 gramů. U prasat je situace ještě horší. Přesto se jich u nás chová 8,5 miliónů...

[K. Červený, D. Červená: Vegetariánská kuchařka (1991)]



Na ploše 2 hektarů (louky, zahrady a pole) se uživí 1 člověk konzumující maso, ale stejná plocha uživí 14 vegetariánů (konzumujících kromě rostlinné potravy i mléko a vejce), nebo až 50 veganů (živících se pouze rostlinnou stravou).

[doc. MUDr. M. Wisniewska-Rosykowska: Wegetarianizm (1987)]