Positivní vlivy vegetariánství

Chov hospodářských zvířat, zpracování jejich mrtvých těl na potravinářské produkty, jejich skladování, transport a distribuce jsou velmi neekonomické. To vyniká nejlépe srovnáním ceny čisté bílkoviny rostlinného původu (ať např. z obilovin, nebo z luštěnin - zvláště pak ze sójových bobů, nebo jiných semen, či orgánů zásobních), s cenou potravinářsky využitelné bílkoviny získané z těl zvířat, která je násobně a to i více než desetkrát vyšší (v závislosti na kvalitě a ceně masného produktu).

Velkochovy zvířat produkují obrovské množství zředěných exkrementů (kejdy), která, ač je zemědělsky využitelná jako hnojivo, způsobuje pro svou obrovskou místní koncentraci veliké znečištění životního prostředí. Obvyklým řešením je "likvidace" této sekundární suroviny v zařízeních typu komunálních čistíren odpadních vod. Tato zařízení jsou ovšem mimořádně náročná na spotřebu elektrické energie a nepříliš účinná. Takto vzniklé mineralisované organické látky (dusičnany, fosforečnany a draselné soli) jsou hygienicky a epidemiologicky obvykle již téměř nezávadné. Způsobují však po vypuštění do toku druhotné znečištění (eutrofizaci), podmiňující další nežádoucí rozvoj vodních organismů. Znečištění se tak jenom posune v prostoru a čase. Z tohoto hlediska je pak účinnost spotřebované elektrické energie prakticky nulová. Pro vegetariány (zvláště pak pro vegany) je toto jednání nepotřebné a jejich ochrana životního prostředí zmenšením spotřeby elektrické energie je mimořádná a velmi důležitá.

Hlavně koncentrované chovy zvířat působí nepředstavitelné a jen velmi těžce sumárně vyčíslitelné škody na životním prostředí. Zředěné exkrementy (kejda) všech druhů chovaných zvířat, racionálně nevyužitelné pro jejich obrovské množství, jsou zhoubou pro hydrosféru (t.j. vody povrchové i podzemní) a přenašečem chorob. Při jejich rozkladu vznikající oxid uhličitý a zvláště metan jsou příčinou skleníkového efektu a následujících klimatických změn s důsledky mnohdy katastrofálními.

Vegetariáni se nezúčastňují tohoto neracionálního jednání a odmítáním jeho produktů kladně ovlivňují životní prostředí.


Ing. Richard J. Barták, CSc.,
zakladatel ekologického zemědělství v Československu,
bývalý náměstek ministerstva zemědělství a
výzkumný pracovník v oboru zemědělské ekologie.
Čestný člen Svazu ekologických zemědělců Pro-Bio
a zakládající člen České vegetariánské společnosti