Takřka každý obyvatel vyspělých průmyslových států trpí určitým stupněm arterosklerózy, známé také pod označením „kornatění tepen“. V USA má mnoho dětí tepny pokryté mastnými usazeninami – což je určitou fází „prearterosklerózy“. Arteroskleróza je příčinou mrtvic, srdečních záchvatů – infarktů a dalších velmi vážných zdravotních problémů.
Srdeční onemocnění mají svůj původ v kombinaci mnoha rizikových faktorů. Základními rizikovými faktory jsou vysoká hladina cholesterolu v krvi, kuřáctví a vysoký krevní tlak. Další rizikové faktory zahrnují diabetes, obezitu, historii již existujících srdečních onemocnění v rodině a stres. Následuje shrnutí toho, jak se může skladba jídelníčku odrazit v hladině cholesterolu v krvi.
Každá živočišná buňka, lidská i zvířecí obsahuje cholesterol. Cholesterol je důležitý v některých buněčných procesech a proto jej játra produkují v potřebném množství. Stravou již tedy není potřeba žádný další cholesterol dodávat.
Cholesterol a tuky putují tělem v proteinových balíčcích, nazývaných lipoproteiny. Lipoproteiny o nízké hustotě (LDL) přenášejí cholesterol artériemi do ostatních orgánů v těle. LDL svůj náklad vykládají přes vnitřní stěny tepen. Tento proces má občas za následek nahromadění dodávek na jednom místě na stěně tepny. Průchod tepnou se ztenčuje a znemožňuje volný průtok krve. To je arteroskleróza. V případě, že je průtok krve omezen do srdce, může nastat srdeční záchvat Pokud se zastaví tok krve do mozku, může dojít k mrtvici. Protože LDL má podíl na procesu arterosklerózy, říká se mu také „špatný cholesterol“. Čím vyšší je hladina LDL, tím vyšší je riziko srdečních problémů.
„Dobrý cholesterol“ se nachází v lipoproteinech s vysokou hustotou (HDL) ty cholesterol přenášejí opačným směrem – směrem k játrům, která jej skladují. Lidé, kteří cvičí, nekouří a udržují si svou ideální hmotnost nají vyšší hladiny HDL. Protože však většina cholesterolu je ve formě LDL „vysoká hladina cholesterolu“ znamená vysokou hladinu LDL. Hladina cholesterolu v krvi je ovlivněna řadou faktorů. Ale i lidé s dědičnou tendencí k srdečním chorobám mohou svou hladinu cholesterolu v krvi ovlivňovat. Je to velmi důležité, protože každé snížení cholesterolu v krvi o jedno procento sníží riziko infarktu o procenta dvě. (1) Jedinci s průměrnou hladinou cholesterolu v krvi nižší než 150 ve velké většině arterosklerózou netrpí. U hladin cholesterolu vyšších než 150 se riziko srdečních chorob zvyšuje (2)
Způsoby jak snížit hladinu cholesterolu v krvi:
Snížení příjmu tuků, zejména nasycených Nasycené tuky zvyšují hladinu cholesterolu a je velmi jednoduché se jim vyhnout. Nasycené tuky jsou ty, které za pokojové teploty udržují pevné skupenství. Nacházejí se zejména v potravinách živočišného původu a několika rostlinných olejích jako je olej palmový a kokosový, čokoláda a hydrogenované oleje.
Snížení příjmu cholesterolu
Cholesterol přijímaný potravou zvyšuje hladinu LDL. (3) Vyskytuje se výhradně v produktech živočišného původu. Je obsažen v mase, rybách, drůbeži, mléčných výrobcích a vejcích. Potraviny rostlinného původu jej neobsahují. Nestačí dokonce omezit příjem tučného masa. Cholesterol se totiž nachází zejména ve svalové (libové) části. Mnoho lidí překvapuje, že kuřecí maso obsahuje stejné množství cholesterolu jako hovězí. Jedna porce hovězího i drůbežího o váze cca 113 g obsahuje identické množství cholesterolu – cca 100 mg. Také mnoho mořských živočichů (mušle) obsahuje velmi vysoká množství cholesterolu. Nic jako „dobrý cholesterol“ se v potravinách nevyskytuje. Cholesterol přijatý potravou zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi již přítomného. To nejlepší co lze udělat je udržovat příjem tuků velmi nízký a vyhýbat se všem živočišným produktům.
Staňte se veganem
Jak vyplývá z předchozího, nejlepší cesta k tomu jak udržet nízký příjem nasycených tuků a úplně omezit příjem cholesterolu je založit jídelníček na rostlinné stravě – obilninách, luštěninách, zelenině a ovoci. Veganská strava je zcela prostá jakýchkoli živočišných produktů a přináší s sebou nejnižší riziko srdečních onemocnění. Jedna z provedených studií ukázala, že lidé kteří přešli na vegetariánskou stravu a tím snížili i příjem nasycených tuků o 26% dosáhli znatelného snížení hladin cholesterolu v krvi již za šest týdnů. (4) Vedle velmi nízkého příjmu tuků v typické vegetariánské stravě také rostlinné proteiny napomáhají snížení rizika srdečních onemocnění. Výzkumy ukázaly že nahrazení živočišných bílkovin sójovými snižuje hladinu cholesterolu v krvi i v případě, že celkový příjem nasycených i nenasycených tuků zůstane týž. (5)
Vláknina – další užitek vegetariánské stravy Rozpustná vláknina napomáhá zpomalit vstřebávání některých složek potravy – mimo jiné i cholesterolu. Také snižuje množství cholesterolu produkovaného játry. Nejlepšími zdroji rozpustné vlákniny jsou oves, ječmen, fazole (6) a některé ovoce a zelenina. Vláknina se nevyskytuje v žádných produktech živočišného původu.
Udržení ideální hmotnosti
Snížení hmotnosti napomůže zvýšení hladin HDL („dobrého cholesterolu“). Nadváha ovlivňuje riziko onemocnění srdeční chorobou. Lidé, kteří jsou silnější v pase (silueta trupu připomíná jablko) mají vyšší riziko srdečních onemocnění než ti, kdo mají své nadbytečné kilogramy uloženy kolem boků a hýždí (silueta „hruška“). „Jableční lidé“ by měli váhu snížit nízkotučnou dietou a aerobním cvičením.
Jíst více malých jídel
Lidé, kteří jí během dne častěji mají nižší hladiny cholesterolu. Jedna studie srovnávala muže z nichž jedna skupina jedna tři jídla denně a druhá během dne 17 malých svačin. U druhé skupiny „svačinkářů“ bylo zaznamenáno snížení hladin cholesterolu ve srovnání s těmi kdo jedni jen třikrát. (8)
Snížení stresu
Stres způsobuje zvýšení hladiny adrenalinu, který způsobuje zvýšení hladiny cholesterolu v krvi. Relaxační techniky jako je například strečink, hluboké dýchání či meditace mohou pomoci k snížení hladiny cholesterolu.
Cvičení
Aerobní cvičení zvyšuje hladiny HDL cholesterolu a může také snížit hladiny cholesterolu LDL. Cvičení také příznivě působí na srdce – posiluje srdeční sval, napomáhá snížení tělesné hmotnosti a snižuje krevní tlak. Podílí se rovněž na snížení stresu. Nemusí být nijak zvlášť intenzivní – stačí půlhodinová procházka denně.
Vyhněme se „zázračným lékům“ Někteří lidé propagují potravinové doplňky s obsahem rybích tuků jako prostředek k snížení cholesterolu v krvi. Výzkumy však dokazují, že hladinu cholesterolu v krvi jimi snížit nelze. Ovlivňují sice triglyceridy (tuky v krvi) ale zároveň mění celkovou skladbu lipoproteinů v krvi způsobem který není prospěšný. (9) Strava obsahující ryby nepomáhá tolik jako strava čistě vegetariánská.
Některé dřívější výzkumy také informovaly, že příjem alkoholu údajně zvedá hladiny HDL. Avšak novější studie ukazují, že alkohol hladinu HDL, který chrání srdce proti srdečním chorobám, nezvyšuje. Znamená jen příjem dalších nadbytečných kalorií a zvyšuje riziko některých forem rakoviny.
Nekouřit
Tabák ničí srdce stejně jako plíce.
Vše souvisí se vším
Abychom se arteroskleróze vyhnuli či její postup dokonce zvrátili, je potřeba si vzít k srdci všechna tyto doporučení. Skromné změny s sebou přinesou také jen skromné výsledky. Nízkotučná vegetariánská strava v kombinaci s cvičením a nekuřáctvím spolu s omezením stresu jsou nejlepší cestou k snížení hladiny cholesterolu v krvi. U některých lidí dokonce mohou zvrátit postup již existujících srdečních chorob. (10) Dobře zdokumentované informace lze nalézt v knihách doktora Neala Barnarda „Foods That Fight Pain“; „Eat Right, Live Longer“ a „Food for Life“ nebo v „Dr. Dean Ornish''s Program for Reversing Heart Disease“ sepsané doktorem Deanem Ornishem.
Reference:
1. National Institutes of Health Consensus Development Conference Statement. Lowering Blood Cholesterol to Prevent Heart Disease.
2. Pooling Project Resource Group. Relationship of blood pressure, serum cholesterol, smoking habit, relative weight and ECG abnormalities to incidence of major coronary events: final report of the Pooling Project. J Chronic Dis 1978;31:201-306.
3. Johnson C, Greenland P. Effects of exercise, dietary cholesterol, and dietary fat on blood lipids. Arch Intern Med 1990;150:137-41.
4. Masarei JR, Rouse IL, Lynch WJ, Robertson K, Vandongen R, Beilin LJ. Vegetarian diet, lipids and cardiovascular risk. Aust NZ J Med 1984;14:400-4.
5. Carroll KK, Giovannetti PM, Huff MW, Moase O, Roberts DC, Wolfe BM. Hypocholesterolemic effect of substituting soybean protein for animal protein in the diet of healthy young women. Am J Clin Nutr 1978;31:1312-21.
6. Swain JF, Rouse IL, Curley CB, Sacks FM. Comparison of the effects of oat bran and low-fiber wheat on serum lipoprotein levels and blood pressure. N Engl J Med 1990;322(3):147-52.
7. Krotkiewski M, Bjorntorp P, Sjostrom L, Smith U. Impact of obesity on metabolism in men and women: importance of regional adipose tissue distribution. J Clin Invest 1983;72:1150-62.
8. Jenkins DJ, Wolever TM, Vuksan V, et al. Nibbling versus gorging: metabolic advantages of increased meal frequency. N Eng J Med 1989;321:929-34.
9. Grundy SM, Denke MA. Dietary influencees on serum lipids and lipoproteins. J Lipid Res 1990;31:1149-72.
10. Ornish D, Brown SE, Scherwitz LW, et al. Can lifestyle changes reverse coronary heart disease? Lancet 1990;336:129-33.
Z materiálů PCRM přeložila Eva Kočandová
| Autor: administrator |
Vydáno dne 09. 08. 2004 | 26059 přečtení |
Počet komentářů: 689 |
Přidat komentář |