Zažil, nevěřil vlastním očím a uším a pro vás sepsal Ryba.
Causerie
Zdůvodnění výběru
Po sportovně dosti aktivním životě mám ve svém věku již zřetelné právo na potíže
„pohybového aparátu“. Tu mně loupe, tam mně píchá, v zádech a v jedné kyčli hodně bolí ...ouvej! Lékaři jsou jednotni, že to už vyléčiti nebo ani trochu opraviti nelze, ale bolesti jest možno značně potlačiti plaváním a povalováním se v teplé, přesolené mořské vodě a dalšími lázeňskými procedurami! Takže hopla – máme přece lázně se zázračnými vodičkami, hlavně těmi mořskými, třeba z Mrtvého moře dováženými – to bude lahoda!
Na netu je přece všechno – probádal jsem a našel – zaručený úspěch zdravotní a
pohybový a co hlavního: všechny diety zajištěny vyškoleným personálem, vegetariáni a muslimové jsou vřele vítáni.....
Samozřejmě je velmi výtečné, jsou-li „samoplátci“!
Vše jsem několika emaily dohodl, objednal a zajistil; nu, že jsem vegan jsem nepřiznal, abych je tak hrozně moc netrápil, žeano. To si nějak vyřídím sám (jsem se domníval) … to už nebude takový problém! Jsem ovšem zvyklý žíti sám, s masožravci se téměř nestýkám, takže si, zajisté, mnohé vztahy někdy idealisuji a představuji možná trochu naivně. Hlavně nejsem zvyklý se kvůli jídlu s kýmkoli dohadovat, což je proti tomu, co mnohdy vidím a hlavně co slyším kolem sebe, velmi pohodlné. „Splendid isolation“, jak říkají obyvatelé Albionu!
Názory lékařovy
Ošetřující lékař, když viděl požadavek „dieta vegetariánská“, pravil: „Zajímavé, ale je to k ničemu. Také jsem to zkusil, když jsem měl cholesterol přes deset, byl jsem tři měsíce vegetariánem a vůbec to nepomohlo. Tak tomu nevěřte, pane!“ Snažil jsem se mu vysvětliti, že o to přece vůbec nejde, neboť u mne jde o filosofii nevraždění, nikoli o potřeby zdravotní, nebo třeba názory náboženské. Velmi pravděpodobně nepochopil, neb jen zíral.
Při propouštění jsem se přiznal, že nejsem ani vegetarián, leč vegan, s čímž jsem měl nepatrné komplikace – „Aha“, pravil, „něco mně říkali! Tak proto nejíte ani drůbež, ani ryby.....“ Nu, tentokráte jsem zíral já a pokusil se znovu vysvětliti, co je vegetarián a co je vegan...... Snad pochopil? Nevím!
Vyjádření odborného personálu
Organisační sestra pravila….“Ach ano, dieta vegetariánská, ale tu, pane, dostanete až od zítřka! Dnes musíte vzíti za vděk ještě stravou normální.“
Použitý výraz „normální“ mne ve vztahu k mému druhu stravy velmi negativně vzrušuje – vypadá to trochu tak, jakoby vegetariáni byli alespoň mírně duševně choří. Při čemž je zcela jasné, že jest to naopak! Strava založená na vraždění, je-li dostatek stravy jiné, není pro civilisovanou společnost „normální“, stejně tak, jako normální je nevraždit a nikoli vraždit. Situaci jsem se zdvořile a zvolna snažil vysvětliti a napraviti s požadavkem, aby místo použitého výrazu, pro mne urážlivého, bylo napříště používá-no definice „strava nevegetariánská“, což jest přesnější, lepší a neurážlivé. Byl-li jsem pochopen, nevím! Možná ještě zírá!
Jiná dáma, rovněž odborně vyškolená, zavedla debatu na ryby, které zajisté požívám, neboť ryby přece nejsou maso! Pokusil jsem se vysvětliti pojmy nervové soustavy, bolesti, vraždění, brodění se v krvi, náboženského půstu a podvodu zvaného pescovegetariánství. Zírala a byl-li jsem pochopen, vskutku nevím!
U stolu
Ona nabídka nevegetariánské stravy pro první den byla jasná – odřezky z drůbeže v bílé omáčce, neboť drůbež přece vegetariáni „mohou“. Vždy vysvětluji, že „mohu“ vše, ale mnohé „nechci“, neboť, jak známo, nejsem nemocný „na žaludek“, leč „na hlavu“. Výborně – byla mně nabídnuta ona slepičí omáčka – tedy odvar z mrtvol. Bez naděje na pochopení jsem vyvzdoroval výtečný zeleninový salát, skutečně pochoutkový, a černý rohlík.
Jakýsi salát označený jako „mexický“ jsem si objednal v bláhovém domnění, že bude pálivý, paprikový, či třeba česnekový a podobně, leč když jsem v něm obrátil vidličku, zjistil jsem, že „mexický“ snad může znamenati i „s buřtem“. Nebyl jsem si úplně jist kulinářským významem tohoto slova, takže jsem se personálu omluvil pro svůj případný omyl a požádal o výměnu za něco jiného (nemexického – tedy nebuřtového). Jako obvykle jsem obdržel výtečný zeleninový salát, skutečně pochoutkový, a černý rohlík. Navíc však k mému velikému překvapení jsem obdržel trojnásobnou omluvu od odpovědných dam s tím, že skutečně měl býti „nebuřtový“ – mají však novou pomocnici v kuchyni teprve druhý den, která mně chtěla ze své iniciativy mou porci chuťově zlepšiti, takže mně do ní přikrájela něco chutného buřtíku z vlastní zásoby!
Se spolustolovníky – nevegetariány máme jistě mnohé zkušenosti. Tito však, vzhledem k mé zdvořilosti, leč naprosté neústupnosti (zajisté jsem se ze svých porcí snažil odstraňovati i sýry a vejce – tu s větším, tu s menším úspěchem) mne pozorovali s nelíčeným úžasem – nic podobně monstrosního ještě nepotkali. Připadal jsem si třeba jako zmrzlý mamut, čerstvě vykopaný ze sibiřského permafrostu, který se právě probouzí a okolním lidem vůbec není jasné, co učiní v příštím okamžiku. Snášet požitek pachů z masových jídel, je-li člověk zcela nezvyklý na hromadné stravování, jest však skuteč-ně někdy požadavkem nadlidským! Statečně jsem však vydržel a nutkání na zvracení jsem vždy potlačil! Otázky, kladené mně již čtvrtou desítku let, znám, zajisté nazpaměť – vím, na co budu dotázán, vím, jak odpovím, vím, co bude následovat, a vím, že ten největší liškutín se mne nakonec zeptá „A smí jíst vegetarián masožravé rostliny?“ Fantasie jest však asi nekonečná – přesto jsem totiž vymyslel ještě něco nového! Na otázku „A pane, proč nejíte maso?“ jsem vyzkoušel odpověď – neodpověď: „A pane, proč vy jíte maso?“. Nepřipravení se do odpovědi tak zapletou, že je debata předčasně ukončena!
Bitím i zajíce násobilku naučíš!
Zdvořilé trvání na svém může míti i potěšitelné účinky; objednav si kapustový karbaná-tek, byl jsem mírně překvapen, protože než jsem do něj zabodl jídelní nástroj, přiběhla dáma a omluvila se – došlo k omylu, karbanátky byly všechny s nějakými mrtvolkami (což jsem nemohl dle nabídky jídelního lístku tušiti!), takže vyrobili tyto dva speciální, bez masa, které mi zde vyměňuje! Takže úspěch a hodnocení výuky s kladnými výsledky!
Ještě lepší byl však úplný závěr – řízek s bramborovou kaší a zeleninovým salátem (zajisté výborným!) nebo dukátové buchtičky s vanilkovým krémem (které skutečně nefavorisuji a vůbec je nemusím!). I dohodl jsem se se sousedem u stolu na výměně mého řízku za jeho výborný salát a tuto masovou kombinaci jsem si objednal, abych pojedl chutnou bramborovou kaši se dvěma saláty. Tři dámy, na sobě nezávislé, postupně přiběhly, aby se ujistily, že jsem se skutečně nezmýlil, když jsem si objednal mrtvolný odřezek a co s ním udělám? Po vysvětlení se upokojily – pak jsem ovšem za nimi zašel a pěkně poděkoval, že mne po několika týdnech tak aktivně vzaly na vědomí, že mají starost i v případě, kdy jsem jakoby udělal chybu.
Takže, když se hodně moc chce, a našinec má příšernou trpělivost, nakonec se dá všechno vycvičiti. I zajíčci!
Ryba
Vzhledem k mnohým podobným zkušenostem za několik desítek let mého vegetariánství jest zcela jasné, že některé osoby, situace, přímá řeč, budou mnohým podobné situace připomínati, protože se dějí opakovaně a již velmi dlouhou dobu. Zvláště to platí pro osoby, které se potkaly se mnou. Zde však prohlašuji, že v této causerii, pojaté – jak z tohoto slova vyplývá – humorně, jde o podobnost naprosto náhodnou a neúmyslnou a žádné přesné osoby, místa, či situace jsem neměl a nemám na mysli.