Když jsem byl malý, moje matka mi opakovaně zdůrazňovala, abych jedl ovoce a zeleninu. Měla pravdu - zdravotní prospěšnost ovoce a zeleniny je pozoruhodná, o čemž svědčí řada epidemiologických studií.
(Zdroj: British Medicine Journal, 28. září 1996 - http://www.bmj.com/)
Snad nejpřesvědčivější výsledky se týkají rakoviny. Výsledky mnoha různých studií jasně ukazují, že strava bohatá na ovoce a zeleninu snižuje výskyt mnoha typů nádorů, především u dýchacích cest a trávicího systému. (1,2,3)
Epidemiologická data jsou v souladu s biologickými mechanismy - jak je známo, rostlinné chemické látky mohou příznivě ovlivnit všechny fáze rozvoje rakoviny (4). Méně výsledků máme o kardiovaskulárních nemocích, ale nedávné výzkumy ukázaly, že s vyšší konzumací ovoce a zeleniny se snižuje i úmrtnost na kardiovaskulární nemoci (5), výskyt infarktu myokardu (6) a mozkové mrtvice (7). Výsledky těchto sledování doplňují výzkumy prováděné v různých zemích světa, jako například "Studie sedmi zemí"(Seven Countries Study), která ukázala, že úmrtnost na všechny příčiny a také na kardiovaskulární nemoci byla nižší v zemích, v nichž lidé tradičně jedí především rostlinnou stravu (8).
V tomto kontextu přináší studie T. Keye (9) další důležité informace. Úmrtnost zkoumaných jedinců v jeho studii je mnohem nižší, než ve zbytku populace. Byl zjištěn pokles úmrtnosti o 21 až 32% a to celkově u všech příčin, u ischemické choroby srdeční a u nemocí mozkových cév u těch lidí, kteří denně jedí čerstvé ovoce v porovnání s lidmi, kteří ho jedí málo. Autoři také zjistili podobný kladný vliv ovoce na pokles úmrtnosti na rakovinu. Přínos této studie je v jejím obecnějším zaměření na stravu, bez konkrétního vyzvedávání jednotlivých jejích složek. Stravovací doporučení typu "jezte více čerstvého ovoce" je snáze pochopitelné než dietetická rada "zvětšete svůj denní příjem flavonoidů". Také pokusy izolovat jednotlivé aktivní živiny z komplexu navzájem se doplňujících látek v potravinách, mohou být provázeny obtížemi. Například - role antioxydantu beta-karotenu je podle posledních výsledků nejasná. Nedávné náhodné pokusy neukázaly žádné výhody plynoucí z podávání samotného beta-karotenu. Ale navzdory tomu mnoho jiných výzkumů ukázalo, že je velmi prospěšné jíst jídla obsahující hodně beta-karotenu (10). Možné vysvětlení je to, že beta-karoten je sám o sobě málo aktivní, ale slouží jako indikátor přítomnosti dalších důležitých živin v těchto potravinách.
T. Key zdůrazňuje některá omezení své studie, včetně nemožnosti zjistit změny stravy během času. Navíc použité metody hodnocení stravy jsou poměrně hrubé a příčiny úmrtí uváděné u zkoumaných jedinců podle úmrtních listů mohly být stanoveny nepřesně. Přes všechny tyto faktory, které mohly poněkud zkreslit výsledky, je potřeba vyzdvihnout spojitosti, které by objeveny. Jako každá sledovací studie má i tato určitá omezení. Např. konzumenti ovoce jsou pravděpodobně obecně více zaměřeni na své zdraví než ti, kteří ho nejedí. Autoři se snažili vyloučit vliv kouření, ale neměli dostatečné údaje o dalších potenciálních pozitivních nebo negativních vlivech, jako je např. fyzická aktivita, index tělesné váhy, sociálně-ekonomické postavení apod.
Zřejmě nejlepším způsobem je výzkum pomocí náhodných kontrolních zkoušek. Ale jako u mnoha jiných změn životního stylu je vedení velké a dlouhodobé studie o zdravotní prospěšnosti ovoce a zeleniny obtížné. Sledovací studie nutně dodává nejvíce informací o zdravotní prospěšnosti jednotlivých jídel a skupin jídel. Výsledky T. Keye, především v otázce konzumace ovoce a v menším rozsahu i pro konzumaci syrových zeleninových salátů a celozrnného chleba, jsou v souladu s velkým množstvím výsledků z jiných sledovacích studií zkoumajících zdravotní prospěšnost rostlinné stravy, především stravy bohaté na ovoce a zeleninu.
Je potřeba zvýšit v západních společnostech konzumaci ovoce a zeleniny u dětí i dospělých, protože industrializací zemědělství v minulém století se v západních zemích neúměrně zvýšila konzumace masa a mléčných výrobků. Je to jasně vidět, porovnáme-li USA nebo Anglii se státy okolo Středozemního moře (11). Nedávné údaje získané v USA ukázaly, že průměrná spotřeba ovoce a zeleniny je zde 3 až 4 porce denně, což je podstatně méně než 5 až 9 porcí, které doporučuje americké Ministerstvo zemědělství (12).
Existuje řada překážek, které mohou bránit zvětšení konzumace ovoce a zeleniny. Popularita rychlého občerstvení mezi některými mladými znamená, že jejich nejběžnější zeleninou jsou smažené bramborové hranolky (13). Také mezi chudými obyvateli, především ve městech na severu, jsou čerstvé ovoce a zelenina méně dostupné a dražší. Navíc zvýšení poptávky po čerstvé produkci může znamenat horší regulaci některých zemědělských praktik a zvětšení transportu produkce na velké vzdálenosti, což může vést ke zvýšení výskytu nemocí způsobených stravou (14). Naštěstí mražené ovoce a zelenina mohou být stejně zdravotně prospěšné jako čerstvé.
Tyto překážky ale zároveň dávají příležitost pro inovační programy. Např. Americký národní institut pro rakovinu sponzoruje celostátní kampaň doporučující zvýšení konzumace ovoce a zeleniny na nejméně 5 porcí denně. Tato kampaň zahrnuje různé podpůrné programy přímo v obchodech, programy v celostátních médiích, zdůrazňující každoročně pořádanou týdenní akci "5x denně" a výchovu pomocí dalších kanálů, jako např. škola, pracovní vzdělávání apod. (12).
Kliničtí lékaři také mohou pomoci zlepšit stravu svých pacientů. Výzkum ještě ukáže, která strategie je nejefektivnější a nejlépe použitelná v klinické praxi. Pomoci mohou např. i metody založené na individuálních změnách chování, používané v programech pro odvykání kouření (15), a také interaktivní počítačové komunikační systémy (16). Mezitím mohou lékaři zajišťující primární péči využít všech dostupných příležitostí, aby doporučovali svým pacientům a jejich rodin konzumaci adekvátního množství ovoce a zeleniny (17).
MATTHEW W. GILLMAN, Assistant professor
Department of Ambulatory Care and Prevention, Harvard Medical School, and Harvard Pilgrim Health Care, Boston, MA 02215, USA
Použitá literatura: