Může existovat nějaká podobnost mezi zapáchající bahnitou stokou a lidským střevem? Samozřejmě. Zvláště tehdy, když svá střeva zaplníme jídlem „z prášku" a nebo z rychlého občerstvení.
(Zdroj: Gazeta Wyborza 21.10.1998, podle New Scientist č. 2146)
Stejné bakterie, které sídlí v odpadních stokách a poznáme je podle zápachu zkažených vajíček, mohu sídlit i v lidských střevech. Tyto bakterie způsobují velké škody na lodích, vrtných plošinách a ničí i kovové roury. Když se usídlí v lidských střevech, tak způsobují řadu závažných nemocí od zánětů tlustého střeva až po rakovinu konečníku.
Tyto bakterie se obvykle vyskytují v usazeninách bahna, do nichž se nedostane vzduch a také v podzemních ložiskách vody, které se obvykle nacházejí u ropných nalezišť. Živí se vodíkem a sírany. Vodík produkují jiné organismy, které fermentují různé organické zbytky bez přístupu vzduchu, a sírany jsou rozpuštěné v mořské vodě. Z těchto látek pak zmíněné bakterie vytvářejí mimo jiné i sirovodík, který nepříjemně páchne, ale nejen to. Je jen o trochu méně jedovatý než kyanovodík a ve vodě vytváří tzv. „sirovodíkovou vodu", která doslova rozežírá kovové roury a součásti vrtných plošin a lodí.
V lidském střevě se ale tyto bakterie za normálních okolností nevyskytují. Mohou tam žít pouze tehdy, když člověk jí potraviny konzervované sloučeninami síry. Jsou to především ve vysokém stupni průmyslově přetvořené potraviny, do nichž se přidává SO2, sírany, siřičitany a pirosiřičitany. Na etiketách se označují kódy E 220 až E 227.
Takových potravin můžeme najít v každém obchodě velmi mnoho. Jsou to hlavně různé omáčky, které se pak používají i v restauracích rychlého občerstvení. Bohužel i některá čerstvá zelenina se při balení konzervuje SO2 a tato sloučenina se často přidává do vína, piva a dalších nápojů i když na etiketách o tom není žádná informace. Mnoho síry také člověk konzumuje v mase a v potravinách bohatých na bílkoviny. Protože při jejich trávení vznikají aminokyseliny obsahující síru.
Pokud je tedy v organismu hodně síry a jejích sloučenin, vznikají ve střevech příznivé podmínky pro tyto hnilobné bakterie. A to právě v oblasti konečníku. Protože tato část tlustého střeva jim nejvíce vyhovuje - je zde nedostatek vzduchu, pestrá škála mikroorganismů a intenzívně zde probíhá fermentace zbytků potravy bez přístupu vzduchu.
Potvrzují to i výzkumy, při nichž se zkoumala střevní mikroflora u zdravých lidí a u pacientů, kteří trpí ulcerosní kolitidou (vředovitý nespecifický zánět tlustého střeva, projevující se krvavými průjmy a celkovým oslabením organismu - má chronický charakter a může pacienta v různé intenzitě trápit i řadu let). U 96% takto nemocných pacientů byly zjištěny zmíněné bakterie živící se sloučeninami síry, zatímco u zdravých jedinců to bylo jen 50%. Že tato nemoc není způsobena samotnými sloučeninami síry, bylo dokázáno jinými výzkumy. Již v 70. letech se zjistilo, že zvířatům, u nichž byla střevní mikroflora zcela zničena antibiotiky, nehrozí kolitida ani když jsou jejich střeva drážděna vysokými koncentracemi sloučenin síry.
Když např. člověk zvýší denní spotřebu masa z 60 gramů na 600 gramů, zvýší se obsah síranů v moči 2x a obsah siřičitanů ve stolici až 10x. Spojitost mezi konzumací masa a rakovinou tlustého střeva byla zjištěna již dříve. Nyní se tedy zdá, že tato nemoc je způsobena siřičitany, které uvolňují bakterie. Tyto sloučeniny zřejmě poškozují DNA buněk v konečníku.