Dietní změny předepisované většinou lékařů diabetikům jsou často nedostatečné.
Při diabetu tělesným buňkám chybí cukr, který nutně potřebují. Hlavním zdrojem lidské energie je glukóza, jednoduchý cukr. Je běžně obsažen v krvi, ale diabetici trpí poruchou přenosu glukózy do buněk. U diabetu, který propuká v dětství (diabetes závislý na inzulinu), je příčinou nedostatečná produkce inzulínu, hormonu jenž přenos cukru buňkám zajišťuje. Bez působení inzulínu nemůže cukr do buňky skrze buněčné membrány proniknout. Tato forma diabetu je také známa pod označeními „ diabetes I. typu“ nebo též tzv. „juvenilní diabetes“. V případě, že diabetes propukne v dospělém věku jedince (diabetes nezávislé na inzulinu ) není obvykle problém s nedostatečnou produkcí inzulínu. Inzulínu je při něm v krvi dostatek, ale buňky na něj neumí správně reagovat. Nepropouštějí do sebe krevní cukr a žijí v nedostatku i když v krvi je cukru dost. Této formě diabetu se také říká diabetes II. typu. Akutní problémy, které diabetiky postihují jsou především dýchavičnost, zvracení a dehydratace. Mezi dlouhodobé problémy diabetiků patří zvýšené riziko srdečních chorob, problémy s ledvinami, poruchy zraku a další potíže.
Starší léčebné přístupy se zaměřovaly zejména na vyloučení rafinovaných cukrů a potravin, které se v cukry metabolizují – tedy vyloučení škrobů, chleba, ovoce a podobných jídel ze stravy. Bylo to zdůvodňováno obsahem cukrů v moči diabetiků. Vyloučením sacharidů z stravy v ní však bohužel zůstaly jen tuky a bílkoviny.
Nové přístupy upírají pozornost zejména k tuku. Ten je pro diabetiky problematický. Čím více tuku je totiž ve stravě přítomno, tím ztíženější práci má inzulín s dopravováním cukru do buněk. K čemu přesně dochází není zatím zcela známo. Je ale zjevné, že snížení příjmu tuků ve stravě a snížení množství tělesného tuku napomáhá inzulínu svůj úkol plnit mnohem lépe. Moderní programy léčby diabetu proto drasticky snižují příjem masa, vysokotučných mléčných produktů a olejů. Současně zvyšují příjem obilovin, luštěnin a zeleniny. Jedna ze studií prokázala, že 21 z 23 pacientů užívajících perorální léky a 13 z 17ti pacientů jimž byl do té doby podáván inzulín bylo schopno po 26-ti denní takřka vegetariánské dietě a cvičebním programu přestat užívat medikamentózní léčbu (1). Kontroly které probíhaly po dvou až tří letech prokázaly, že pacienti s touto upravenou životosprávou si její přínos zachovali. (2) Stravovací změny jsou velmi jednoduché, ale důkladné a účinné. Nízkotučná vegetariánská strava je pro diabetiky ideální.
Úspěšná kontrola diabetu má ještě jeden velmi významný faktor. Je jím pravidelné cvičení. Jeho prostřednictvím lze často dosáhnout snížení dávkování injekčně podávaného inzulínu i zcela omezit potřebu podávání perorálních léků. Tento účinek funguje nejen pro diabetes nezávislé na inzulinu, ale do určité míry i pro diabetes na inzulinu závislé. Procvičované svaly mají nenasytnou potřebu paliva. Pokud jedinec pravidelně cvičí, dokáží jeho buňky cukr přijímat bez velké potřeby inzulínu. Je možné, že jej není dokonce potřeba vůbec.
Zatímco lidé s typem diabetu nezávisejícím na inzulinu mohou často omezit potřebu léků tím, že sníží svou hmotnost a začnou se lépe stravovat a cvičit, lidé trpící diabetem závislým na inzulinu budou zdroj inzulínu potřebovat vždy. Příčina diabetu závislého na inzulinu zatím stále zůstává těžko vysvětlitelná. Z několika nedávných studií vyplynulo, že je možné, že se na něm podílí konzumace kravského mléka (3,4). Byla totiž vypozorována velmi výrazná souvislost mezi množstvím spotřeby mléka u různých národů a počtem výskytu diabetu závislého na inzulinu. Zřejmě je to způsobeno tím, že mléčná bílkovina vyvolává autoimunní reakci, při které organismus omylem útočí na vlastní buňky produkující inzulín.
I přesto, zdravá strava a pravidelné cvičení může nemocným s tímto typem diabetu pomoci jejich dávky inzulínu alespoň snížit. Strava a cvičení jsou významné i ve vztahu k jejich predispozici k dalším komplikacím, jako jsou srdeční choroby a ostatní problémy s funkcemi cévního systému. Dvojnásobně důležité je pro ně proto zůstat fit a omezit příjem tuků ve stravě na minimum.
Dietní změny předepisované většinou lékařů diabetikům jsou často nedostatečné. Stravovací režim doporučený Americkou diabetickou asociací (ADA) obsahuje nadměrné množství tuků. ADA doporučuje omezit příjem másla, vajec a podobně, ale přesto obsahuje 300 mg cholesterolu denně a příjem přibližně 30% stravy ve formě tuků.
Tento článek jistě není vyčerpávající návodem pro diabetiky. Pokud diabetem trpíte, poraďte se se svým lékařem jak Váš režim upravit podle Vašich individuálních potřeb. Je ale důležité si uvědomit, že mnozí mohou problémům diabetu předcházet. Ve většině případů mohou diabetici svou chorobu lépe zvládat, pokud svůj jídelníček postaví na příjmu většiny kalorií z komplexních sacharidů při omezení tuků. Současné pravidelné intenzivní cvičení může napomoci k správnému fungování inzulínu v organismu.
Reference
1. Brand JC, Snow BJ, Nabhan GP, Truswell AS. Plasma glucose and insulin responses to traditional Pima Indian meals. Am J Clin Nutr 1990; 51(3):416-20.
2. Barnard RJ, Massey MR, Cherny S, O’Brien LT, Pritikin N. Long-term use of a high-complex-carbohydrate, high-fiber, low-fat diet and exercise in the treatment of NIDDM patients, Diabetes Care 1983;6(3):268-73.
3. Scott FW. Cow milk and insulin-dependent diabetes mellitus: is there a relationship? Am J Clin Nutr 1990;51:489-91.
4. Karjalainen J, Martin JM, Knip M, et al. A bovine albumin peptide as a possible trigger of insulin-dependent diabetes mellitus. N Engl J Med 1992;327:302-7.
Přeloženo z materiálů PCRM
Překlad: Eva Kocandová